Jsme neziskový dobrovolný spolek založený v roce 1868 zaměřený zejména na tělovýchovu, sport a vzdělávání v těchto oblastech.
Ustavující valná hromada byla zásluhou několika mělnických občanů uskutečněna dne 21. května 1868 v hostinci b. Karla Vodičky „ U Sokola“. Přihlášených 36 členů zvolilo prvního starostu br. Františka Vinklera, místostarostu br. Ludvíka Böhma, jednatele br. JUDr. G. Šamuse a náčelníka br. Josefa Šťastného. Do mělnické jednoty se v prvním roce přihlásilo 150 členů.
Ráz prvního desetiletí v činnosti byl převážně vlastenecko manifestační. Činnost spočívala v pravidelném cvičení a v účasti na veřejných vystoupeních. Pořad cvičení byl: prostná, kůň na dél a na šíř, skok do výšky a dálky, skupiny, bradla a rej. Účast obecenstva byla vždy velká. Každoročně se pořádaly oblíbené a poučné výlety do okolní přírody a historických míst se zpěvem, někdy s hudbou a v krojích se spolkovým praporem. Tento historický prapor se uchoval až do dnešních dnů. Dne 25. června 1871 byl tento prapor vysvěcen při velké slavnosti za účasti občanů celého města a okolí. V tomto roce se náčelnictví ujal br. Josef Jelen, který vedl cvičitelský sbor plných 28 let, až do roku 1899.
Pořádaly se společné plesy, které přešly v název „Sokolské šibřinky“. První se konaly 11. února 1882 v sále pana Vykysala. Jednota měla i dramatický kroužek, který s úspěchem pořádal divadelní představení.
Velmi povzbudivě na veřejnost v roce 1882 zapůsobil I. Sokolský slet na Střeleckém ostrově v Praze. Impozantní byl i sokolský průvod Prahou. Z mělnické jednoty cvičilo 16 členů a v průvodu šlo s praporem 36 členů.
Na podzim 1884 byl dán první podnět k postavení vlastní tělocvičny. Návrh názvu „Tyršův dům“ vyšel jednohlasně při místní smuteční tryzně po tragické smrti br. Dr. Miroslava Tyrše (7.8.1884) na jeho počest. Potřeba vlastní tělocvičny se jevila stále více a více. Tehdejší místnosti v Besedě a ve škole a neustálé vyklizení nářadí ze zapůjčených sálů naprosto nevyhovovalo a bylo brzdou rozmachu a zájmu cvičitelů. Vždyť cvičilo již žactvo a dorost.
Počet členů neustále stoupal a dosáhl počtu 264 členů a to po II. Všesokolském sletu v roce 1891.
Od roku 1898 měla jednota ochrannou péči nad jednotou „svěřenkou“ v Ústí nad Labem až do roku 1921.
V roce 1899 byl utvořen vzdělavatelský odbor, v čele byl br. Václav Kallmünzer. Pořádaly se přednášky jednak pro cvičence, ale i pro občany města a širokého okolí. Na přednášky byli zváni přednášející jako byl V.V. Štěch z Libiše, byl tu profesor T.G. Masaryk.
V roce 1903 bylo konečně započato se stavbou tělocvičny – Tyršova domu a 7. srpna 1904 byl Tyršův dům slavnostně otevřen. Kompletně byla budova Tyršova domu dostavěna v roce 1905. Nová tělocvična na Mělníce byla financována z veřejných sbírek, z výtěžku mnoha akcí jednoty, z darů mecenášů a z půjčky hospodářské záložny. Budovu Tyršova domu projektoval vrchní inženýr Ludvík Čížek z Prahy, stavbu prováděl stavitel Karel Novák z Mělníka. Náklad stavebního rozpočtu byl 50 207,05 korun.
V roce 1907 byl ustaven „ženský odbor“ a náčelnicí byla zvolena sestra Antonie Bollardtová.
První světová válka zastihla mělnický Sokol v plném vlasteneckém rozkvětu. Činnost jednoty za první světové války byla silně utlumena. Vždyť čtvrtina členstva musela ihned nastoupit vojenskou službu a cvičitelský sbor se rozpadl. Do konce roku 1914 bylo na vojně 90 bratrů z 361 členů. Z cvičících zbyla hrstka a jen obětavostí náčelníka br. Antonína Kautského se stalo, že cvičení docela nezaniklo. Od počátku války padlo 14 bratrů a to: Antonín Bernardi, Václav Bílek, Vojtěch Bílek, Rudolf Dvořák, Josef Fiala, Václav Hušek, D. Václav Chroustovský, Václav Janda, Rudolf Konvalinka, Antonín Krob, Josef Macák, Karel Sýbrt, František Pražan a Rudolf Titman.Dalších 14 bratrů bylo v legiích, kde šířili slávu mateřské jednoty v daleké cizině a postupně se vraceli. Byli to bratři: Josef Bureš, Josef Čumpelík, Josef Fiala, Josef Hubáček, Čeněk Klos, Fratišek Kučírek, Josef Novák, Václav Najbrt, František Plicka, Josef Slovák, Karel Salamáek, Josef Svoboda, Alois Valtr, Václav Vitík a Rudolf Vocásek.
V roce 1906 byl zvolen starostou br. JUDr. Vendelín Tadra a byl volen až do roku 1922.
Rok 1918 byl rokem nové svobody. Současně se uskutečnila velmi skromná a důstojná oslava padesátiletého trvání mělnického Sokola. Přišla léta osvobození národa z třistaletého jařma a nesvobody. Obrovská radost se měnila v úspěšnou činnost a život tělocvičné jednoty. Od 28. října 1918 se život v jednotě vyvíjel v duchu Tyršova hesla „Ve zdravém těle dravý duch“. Přibývalo práce, ale zároveň přibýval i počet cvičících e všech složkách. Počet stoupl na 443 členů a mělnický Sokol získal biografickou licenci.
V roce 1920 v době pilných příprav na VII. Všesokolský slet v Praze – první v osvobozené vlasti – byla tělocvična denně nabita. Ukazovalo se jasně, že Tyršův dům již prostorově nestačí. Vyrojil se plán rozšířit budovu a zastavit letní hřiště novým sálem. Menší rekonstrukce tělocvičny byla provedena ještě v zimě.
VII. všesokolského sletu v Praze v roce 1920 se zúčastnilo celkem 179 členů.
V roce 1921 se ustavily další odbory a to biografický a trubačský. Od tohoto roku měl dorost vlastní prapor, ale bohužel, prapor se do dnešního dne nenašel.
V roce 1922 valná hromada rozhodla o koupi svahového pozemku a o částečné úpravě Tyršova domu, stavbou jedné lodi.
S pracemi na cvičišti se opět začalo v dubnu 1923 a koncem červencem téhož roku byly na přední části práce zhruba hotovy, takže se mohlo začít se cvičením na pravené části letního cvičiště. Činnost jednoty stále stoupala a kvalita měla všude viditelný vzestup. Byl to výsledek usilovné práce činovníků. V roce 1923 byl zvolen starostou jednoty br. MUDr. František Helcl, jednatelem br. Augustin Boháček, vzdělavatelem br. Jaroslav Čvančar. Náčelníkem byl br. Josef Hynek a náčelnicí ses. Marie Štryncová od roku 1922.
Rok 1926 byl rokem VIII, všesokolského sletu v Praze. Krásné byly okamžiky uvítání amerických sletových hostí na mělnickém vlakovém nádraží. Účast na sletu byla z Mělníka 186 členů.
Po sletě v roce 1926 se rozmnožily řady cvičenců a cvičení vedl br. Ferdinand Černický, vzdělavatelem byl ses, Eliška Kacerovská. V témže roce byl ustanoven lyžařský odbor, který vedl br. JUDr. Jiří Valina a měl 36 členů.
V roce 1930 byl zvolen starostou br. Bohumil Krátký a dalších 9 let byl znovu volen až do roku 1939. Tak probíhal život největší sokolské jednoty na okrese za první republiky.
V roce 1932 navštívil Tyršův dům a zajímal se o činnost Sokola prezident T. G. Masaryk a zapsal se do památníku návštěv v Tyršově domě. Rovněž ve sletovém roce 1932 přijeli 5. července na návštěvu sletoví hosté z Ameriky. Mělnická jednota je přijala s otevřenou náručí a připravila jim jedinečný program ukázek sletových vystoupení. IX. všesokolský slet zanechal ve všech účastnících nezapomenutelné a hluboké dojmy z tak velkolepého národního díla, které jim nejen nevymizely z paměti a ze srdcí, ale dali všem sílu a nadšení pro další sokolskou práci. V mělnické jednotě bylo 230 cvičících.
Rokem 1933 vstoupila mělnická jednota Sokol do důležitého období svých dějin. Připravovala se stavba velkého díla „biografické budovy“ jak je vedeno v zápisech. Letní cvičiště nebylo ještě ani zdaleka dokončeno, nebylo a vyžadovalo stále nových nákladů a ještě přibyl velký dluh s novostavbou – biograf v hodnotě 495 000 Kč. Začátkem června 1933 se konal první slavnostní výkop na staveništi pro biograf. V době hospodářské krize to byla jediná stavba ve městě a okolí a zaměstnávala až 50 dělníků a stavba budila pozornost celého města. V neděli 15. října 1933 byly slavnostním způsobem zahájeny hry v nové budově biografu a tak myšlenka oddělit biograf od tělocviku, ku prospěchu obou, našla své opodstatnění. Sotvaže byl nový sál odevzdán svému účelu, měl výbor skoro na každé poradě žádost o propůjčení místních spolků a korporací z celé republiky. Dramatický odbor Sokola zde odehrál výbornou veselohru „Milion“ s takovým úspěchem, že se ještě 2x veselohra opakovala.
V roce 1934 se stal náčelníkem br. Dr. Ing. Ladislav Langer, profesor vinařské školy, který dal podnět ke stavbě běžecké dráhy na letním cvičišti. Novým vzdělavatelem byl zvolen br. Josef Hák. Rovněž byl ustaven další odbor – plavecký. Hrála se házená, odbíjená a bylo též dokončeno letní cvičiště. Byla založena „Stará garda“.
17. září 1937 byla uctěna památka prvního residenta osvoboditele T. G. Masaryka veřejnou tryznou při níž 51 sester položilo kytici v Masarykově kulturním domě, kde již byla postavena socha T. G. Masaryka.
Kulturní a společenský život města měl v Sokole vždy nejpřednějšího pomocníka, většinou iniciátora, přinejmenším alespoň to, že Tyršův dům byl středem a sídlem kulturního života města. Dovedl za všech dob soustředit v sobě občanstvo všech vrstev a tříd a to jen proto, že svůj úkol bral vždy vážně a poctivě. Sokol se stal nezbytnou a společenskou složkou místního života.
Celý veřejný život se utvářel pod dojmem převratů v Německu, neslibujících nic dobrého. V našem státě byl sice klid, ale horečné zbrojení, opevňování hranic proti Německu, to vše nebyly dobé vyhlídky do budoucna. I pro Sokol ne.
V takových časech vstoupila sokolská jednota na Mělníce v nový sletový a jubilejní rok 1938. Tak jako ve všech sletových letech, tak i tento začátek roku 1938 přinesl jednotě nadělení mnoha povinností nutných ke zdaru velkého díla, tak aby opět slet překonal svoji velikostí a krásou všechny slety minulé. Volání X. sletu bylo stále mocnější. Obrovské dílo přitahovalo denně svoji mohutností a mělnický Sokol byl připraven k nástupu.
X. všesokolský slet, jako dokument celostátní jednoty a jako slavný a mohutný slib, – republiku za všech okolností ubránit. Účast Mělníka byla 226 cvičenců. X. všesokolský slet v Praze svou velikostí překonal všechny dřívější. Ohromil počtem cvičících všech složek. Několik čísel: na ploše 62 620 m2 bylo 16 000 značek, počet cvičících celkem 348 086, diváků celkem přes 2,3 milionů.
Bohužel schylovalo se opět k velké bouři. Temné mraky zkázy se již kvapem blížily a trvalo 6 let než odešly… Druhá světová válka přinesla a zanechala nesmírnou spoušť ale i hrdiny. Sokolu byla zastavena činnost a nakonec byl rozpuštěn a majetek zabaven. Tyršův dům byl zabrán celý pro účely skladů ukradeného majetku od židovských občanů. Dokonce na průčelí budovy byly odstraněny omítkou překryty sgrafita nápisů a obrazů Tyrš a Fügnera. Jen v kině se hrálo kvůli týdeníkům, ale zisk šel do kapes okupantů. Přesto zde byla úloha Sokola vydržet, udržet členstvo v houfu, v tělocvičnách. Činnost se omezovala na provozování her a uspořádání závodů a vycházek do přírody.
74. valná hromada v roce 1941 proběhla klidně. Zvoleni byli bratři a sestry: starosta br. Dr. Ing. Ladislav Langer I. Náměstek starosty br. Čeněk Kušta, II. náměstkem br. Antonín Kautský, náčelníkem br. Augustin Rebec, náčelnicí ses Milada Jelenová, vzdělavatelem br. František Hájek.